Dědeček jako mazaný právník popírající běžné rozumění jazyku.
[Grandfather as a cunning lawyer denies the common understanding of the language]
Dědeček jako jazykový zákonodárce.
RŮŽOVÝ KŮŇ
„Ale, ale, co vidím,“ pravil dědeček, dívaje se z okna, „tady kráčí růžový kůň.“
„Růžový?“ ptaly se děti hlučně. A všecky běžely k oknu.
„Vždyť není růžový,“ řekly, když koně spatřily. „Je bílý. Což pak dědeček už takhle žertuje?“
„Nežertoval jsem ani trochu,“ odvětil dědeček vážně, „kůň tento jest opravdu růžový, jenom že má barvu bílé růže.“
[member="Elizie Adasca"]